O ubytování, restauracích a nákupech a jedné místní specialitě – díl 1.

11.09.2021

V úvodu se vám musím přiznat k jedné věci. Nad názvem dnešní kapitoly jsem si opravdu lámal hlavu víc než kdy jindy. A přitom se žádné intelektuální zvolání rozhodně nekoná a vlastně je až s podivem, že vás vůbec na tento toporný název ještě více upozorňuji. Vlastně nudnější již můj název kapitoly být ani nemůže. Původně jsem totiž chtěl psát výhradně a jen o holandské gastronomii. Jenže do tohoto dílu jsem se nakonec rozhodl vložit témat vice, a hned vám vysvětlím proč. Protože psát o holandské gastronomii je ještě větší nuda, než ten můj nadpis!

Je to opravdu tak. Kdokoliv, kdo navštívil Holandsko mi musí dát zapravdu. Prostě Holandsko není Francie a Holanďané si na nějakou gastronomickou speciálnost zase tak moc nepotrpí. A tak spíše než jen výčtem čtyř položek, které naleznete na každém jídelním lístku, vezmu to více ze široka a povím vám i o místních obchodech, službách a vůbec o všem, co jsem viděl a zažil. Mimochodem ptáte-li se, které že to jsou ty čtyři položky? No přece hranolky, sendviče, hranolky s mletým masem Frikandel a hranolky s mletým masem Kroketten!

Pravdou je, že ve výrobě hranolek jsou Holanďané mistři. Vlastně se dodnes ani přesně neví, odkud přesně hranolky pocházejí. Belgický zálusk na tradici je možná ve světě více slyšet, a tak se všeobecně tvrdí, že je to právě Belgie, která hranolky objevila. Nicméně z různých historických pramenů se také říká, že to bylo právě zde v Holandsku, kde poprvé usmažili dozlatova ty pravé hranolky, na povrchu křupavé, uvnitř tak úžasně vláčné a jemné. Holanďané to evidentně moc neřeší a jen se tak smějí této věčné přetahované o první místo, které si nárokuje třeba i Anglie. Holandsko je nad věcí a ví, že právě ty jejich hranolky jsou ty originální a nejlepší.

My je těžko rozsoudíme, ale faktem zůstává, že objednáte-li si jednou v Holandsku jejich tenké, křupavé hranolky v kornoutu, garantuji vám, že jste si právě zadělali na pořádný malér. Protože od této doby už žádné jiné jíst nebudete!

A v čem to vlastně spočívá ono tajemství geniálně jednoduchého jídla? Tak samozřejmě nejprve ve správném výběru brambor, a poté ve dvojím smažení. Při prvním smažení se údajně vše děje při nízkých teplotách, následně někdo doporučuje vložit hranolky i do lednice. Až poté se můžou dosmažit při té správně vysoké teplotě. Říkáte si, že je to docela věda? Tak to se ještě nebavíme o té největší gastronomické klasice - holandské goudě.

Abych byl upřímný, než jsem přijel poprvé do Holandska, znal jsem pouze jedno druhový typ sýru zvaný eidam v ceně do deseti korun za deset deka, se kterým připravíte a nahradíte vše, co si jen můžete přát. Goudu jsem viděl v nabídce našich obchodů také, ale víte, kdo by jedl sýr s tak divným názvem, ale hlavně, gouda je prostě dražší než "skvěle" chutnající eidam cihla. Takže vybaven hlubokými znalostmi, že gouda je prostě jen jeden sýr, který leží vedle nedotknutelného eidamu, vyrazil jsem do země, pro kterou jsou sýry řekl bych až posvátné. Mé první setkání s holandskou goudou bylo skutečně v tom nejvíce klasickém obchodě s goudou v Holandsku, jaký si můžete vůbec představit. Nicméně neznaje místních poměrů, při vkročení do obchodu jsem prodavače slušně pozdravil a hned se zeptal s výrazem světáka, řekl bych až znalce:" Máte nějakou goudu?" Prodavač se na mě s mírným úžasem ve tváři podíval a ukázal mi na všechny ty různé druhy sýrů, které s tvarem obřího kola ležely všude kolem mě a zeptal se: "Odkud jste, pane?" Když jsem již s notnou dávkou nejistoty řekl, že z Česka, pan prodavač mi již s chápavým výrazem vysvětlil, že gouda je vše, co vidím. Takže abyste byli na tyto situace řádně připravení, mám pro vás pár užitečných rad na cesty:

  • Jméno gouda (vyslovuje se chauda) je odvozeno od stejnojmenné vesnice Gouda, kterou najdete blízko Rotterdamu.
  • Původní výroba goudy je z plnotučného kravského mléka, zraje v podobě velkého kola mnoho týdnů i měsíců. Nicméně dnes koupíte i goudu z mléka kozího, i s různou přísadou bylinek a ořechů.
  • Dle doby zrání jsou tyto sýry mladé, uleželé až přestárlé (doba zrání déle než rok)
  • V Holandsku naleznete i věhlasný sýr edam, který pochází z vesnice Edam severně od Amsterdamu. Jedná se o velkou sýrovou kouli a hlavní rozdíl je v tom, že edam je z mléka odstředěného. Pozor, opravdu nemá nic společného s našim eidamem!
  • Sýry se vždy podávají při pokojové teplotě a s vhodným sýrovým dipem. Nechte si vždy poradit, jaký že dip je vhodný k danému sýru. Je to věda.

Pro nás, kteří nejsou odkojení na těchto sýrových specialitách doporučuji pro začátek vyzkoušet sýr zvaný "mladý uleželý", neboli "jong belegen". Chuť tohoto sýru je jemná s oříškovým nádechem a není tak řekněme komplikovaná, jako opravdu staré sýry, ke kterým se musíte jednoduše takříkajíc projíst.

V obchodech se sýry ale můžete vyzkoušet i další skvělé dobroty a tím jsou různé jogurty, čerstvě pražené ořechy či směsi oříšků, arašíd a rozinek. Všechny tyto směsi ořechů jsou připravovány pro vás zde přímo v obchodech a garantuji vám, že následně budete řešit dilema, jak tyto úžasné produkty z holandských farem dovézt v co největším objemu k nám domů. Pro tento případ mám jednu radu - vozte si s sebou autolednici! Sýry vám v obchodech vždy rádi pečlivě zabalí do vakuového sáčku, takže vám doma vydrží i několik týdnů. A ještě malá reklama, byť neplacená. Pokud vám osobně mohu doporučit nějaký opravdu klasický lahůdkářský obchod se sýry, zajděte si do jednoho z obchodů s názvem Zuivelhoeve. Jejich síť je téměř po celém Holandsku, jejich některé produkty však najdete například i v místí síti obchodů Albert. Naše návštěvy zde jsou pro nás již tradiční. Při našem nákupu nicméně nastává problém jakési až ztráty lidské důstojnosti, s prvky abstinenčních příznaků ve chvíli, když cítíte tu vůni a vidíte ten sýrový ráj. Proto důrazně doporučuji, před jakoukoliv návštěvou těchto obchodů se náležitě připravte. Nastavte si co nejnižší denní limit na vaší bankovní kartě a zásadně nechejte veškerou hotovost mimo váš dosah!

Holanďané prostě své sýry nade vše milují a nesmíte být překvapeni, když si místo klasického oběda dopřejí právě různé sendviče na sto různých způsobů a samozřejmě výhradně s pravou goudou. Prostě v Holandsku se neobědvá tak, jak jsme zvyklí. V poledním menu i sebehonosnější restaurace dostanete na výběr právě jen z celé řady různých sendvičů. Můžete mít sendvič s vajíčky, rostbífem, zapečený, studený, s tmavým nebo bílým chlebem, prostě cokoliv si vzpomenete. Pro člověka neznalého, toužícího po polévce a guláši se sedmi, může nastat až nemilé obědové překvapení. Na druhou stranu, náš pomalu mizející tradiční řízek mezi dvěma suchými krajíci chleba tak v Holandsku nabývá úplně jiných gastronomických rozměrů a kvalit. Rázem se s tímto pokrmem stáváte téměř hrdinou a mezi místní jednoduše zapadnete.

Proto jistější bude zajít si do restaurace na něco pořádného k večeři. Večeře bývají mnohem zajímavější, řekněme k místním poměrům. Kromě již zmíněného mletého masa s názvem zvaného Frikandel si můžete pochutnat na pomalu vařeném hovězím mase, ne nepodobné našemu guláši, rybě (Kibbeling) či nějaké variaci hamburgeru. Vždy samozřejmě s porcí hranolek a výhradně s majonézou. Aktuální gastronomickou novinkou a hitem jsou pak pečená žebra na medu, která se začínají velmi hojně objevovat na jídelních lístcích místních restaurací. 


Pokračování příště.