Kapitola 4 - Jihozápadní Jutsko
Ne, nechci sestavovat klasický itinerář, ale přeci jen, Jutsko je pro nás v podstatě nejbližší region, který můžeme z Dánska navštívit, kde můžeme nasát atmosféru Skandinávie a kde vzdálenost k mořskému pobřeží nikdy není větší, jak padesát kilometrů. A také je to jediná možnost, jak překročit hranici Dánska suchou nohou. Takže je jasné, že tomuto regionu je třeba věnovat náležitou péči a svou vlastní kapitolu si jistě zaslouží.
Věřte mi, na první návštěvnický pokus není potřeba trmácet se až na sever k městečku Skagen, ale stačí opravdu zůstat blízko za německými hranicemi, třeba u městečka Ribe, v srdci jihozápadního Jutska. Už zde na vás dýchne ta pravá severská atmosféra, slunce v létě i zde bude svítit o mnoho déle než u nás, a i zde budete často v létě vyrážet ven v bundě a dlouhých kalhotách. Prostě severská atmosféra se vším všudy, a to je také ten hlavní důvod, proč se sem trmácíme!
Nicméně logicky si položíte otázku - proč zrovna západní část Jutska? A má odpověď je velmi pragmatická - protože na poměrně malém území vám totiž tento region umí nabídnout až překvapivě ohromnou různorodost, takže každý den bude pro vás naprosto jiný. A nebojte, do dalších částí Dánska se taky dostaneme.
Takže čím začít? Samozřejmě ubytováním.
Tak, jak jsme zvyklí z našich jiných cest, i tady jsme hledali ubytování ideálně malinko od ruchu města, ideálně na farmě nebo v duchu B&B rodinných apartmánů. Nicméně v Dánsku není tato nabídka rozhodně nijak široká, a proto doporučujeme najít si ubytování ve velkém předstihu. Nebojte se rezervovat ubytování i více jak tři čtvrtě roku dopředu.
Nechci nahrazovat detailní průvodce na cesty, ale dovolte mi alespoň v jednoduchosti a ve zkratce popsat pár tipů, jak strávit několik dnů v tomto krásném místě. My jsme měli na poznávání pět dnů a poté jsme se přesunuli na ostrov Fyn, takže vezmu to postupně:
Den 1: městečko Ribe a ostrov Mando
Určitě je třeba navštívit městečko Ribe. Jedná se totiž o nejstarší dánské město. I kdybyste nebyli zrovna milovníci městských procházek, velká chyba by bylo toto městečko minout. Architektura hrázděných domů spolu s malebnými uličkami je zde v dokonalé harmonii. Můžete se procházet tam a zpátky a za půl dne budete znát Ribe, jako své boty, velké není. Ale město na vás netlačí, nechce po vás, abyste spěchali Naopak, váš krok je pomalejší a pomalejší a Ribe vás postupně dostane do té správné relaxační atmsféry.
A samozřejmě trocha srovnání s českým Krumlovem se nabízí, ale Ribe se mi nejeví tak okatě turistické. Můžete zde narazit na pouliční kapelu hrající jazz, zastavíte se na chvíli a zaposloucháte se s ostatními kolemjdoucími v nenapodobitelných okolních kulisách starého města. V místním stánku je naprosto nezbytné koupit si od místního prodejce hot dog s takovým množstvím ingrediencí, že jej snad ani na párek nelze naskládat. Takto to totiž Dánové mají rádi, a i když je to prostě jen hot dog, vynechat jej by byl hřích! Skočte si na rohu do cukrárny (není třeba přesné lokace, nejít okolo ní prostě nejde) a dejte si zmrzlinu s domácím kornoutem, který vyrábí přímo před vašimi zraky. A samozřejmě navštivte některé z místních muzeí. A pokud byste chtěli absolvovat trošku delší procházku z centra města, vydejte se do parku hledat sochu královny Dagmary, tedy naší české princezny Markéty Přemyslovny, která zde v Ribe zemřela. Ano, česká spjatost s Dánskem je větší, než se na první pohled může zdát.
Prostě den v Ribe vám uteče jako voda. A když jsme u té vody. Nezapomeňte si vždy vzít deštníky, to víte, jsme v Dánsku.
A pokud byste náhodou nevěděli, kde zaparkovat, nebojte, nyní vás přesně navedu. Když vjedete do města ze severu, dejte se na křižovatce u obchodu Lidl doleva. Po sto metrech po pravé straně je velké parkoviště mezi stromy, kde je snad pokaždé volno. A co víc, je zdarma a je přímo v centru.
A málem bych zapomněl! Jasně že i v Ribe je hračkářství a samozřejmě i tady se prodává Lego. To jen tak pro pořádek, kdybyste měli pocit, že jste pořád utratili málo peněz a pakliže jedete i s dětmi.
A když už jste v Ribe, zkuste se podívat na ostrov Mando. Můžete se na něj dostat autem, nebo speciálně upraveným traktorem. Totiž abych vám to vysvětlil. Cesta na ostrov Mando pravidelně mizí pod hladinou Wattového moře v důsledku přílivu, takže se z této cesty rázem stává velmi atraktivní a musím říct i dost adrenalinový zážitek. Myslím, že není v Evropě podobné cesty, takže ona návštěva ostrova je vlastně nutnost. A pokud chcete přeci jen využít služeb místní přepravy, zkuste se mrknout zde:
Den 2: Cyklistický výlet okolo Esbjerg a západ slunce nad Severním mořem
Po relaxaci v městečku Ribe a ochutnávkách zmrzlin, párků a vůbec všeho nezdravého je čas projet se na kole. Vždyť to je přece hlavní důvod, proč jste do Dánska jeli!
Doporučím vám okruh, který mě nadchnul z několika důvodů. Uvidíte trošku umění, přírodu a moře. Okruh okolo města Esbjerg.
Esbjerg je poměrně nové město, musím říct, že ničím obzvlášť zvláštní, ale je to centrum jihozápadního Jutska. Ale přeci jen jednu zvláštnost má. Čtyři sněhobílé devítimetrové sochy.
Muži u moře.
Jedná se o sedící muže, vyhlížející námořníky, kteří se však ze svých cest již nikdy nevrátí. Velkolepý zážitek, který prostě nesmíte na své cestě minout. Přímo u soch je malé parkoviště, posezení, toalety a naproti přes cestu i muzeum moře Fiskeri- og Søfartsmuseet. Muzeum je sice pekelně drahé, ostatně, jako všechno v Dánsku, ale určitě stojí za prohlídku. Jsou zde totiž nejen exponáty neživých zvířat, ale i akvária s mořskými živočichy a vůbec, nudit se opravdu nebudete!
Můžete se tedy inspirovat cyklookruhem, například takovým, jaký jsem připravil. Cesta okolo mořského pobřeží je pohodová, klidná a bez lidí. Prostě vyrazte a kochejte se!
Ale den ještě nekončí! Je potřeba vyrazit na západ slunce nad Severním mořem. Zajeďte se podívat třeba do městečka Vejers Strand a jeďte autem až na pláž! Opravdu, v Dánsku zábava zcela legální a normální. Vejers Strand vás okouzlí nefalšovanou skandinávskou pohodou a architekturou a na pláži budete z auta sledovat nádherný a dramatický západ slunce nad Severním mořem. Vůbec jezdit autem na pláž je oblíbená činnost všech Dánů a až tam budete stát vy, na pláži tak velké, že ani nedohlédnete na konec, pochopíte. Jen si nezapomeňte přibalit teplý čaj a třeba i deky. Ano, i v létě. A taky nezapomeňte, že západ slunce tady v Dánsku je rozhodně v pozdnějším čase než tady u nás.
A když pojedete večer zpět ze Store Darum, třeba okolo města Esbjerg, mrkněte hned u cesty na svítící kopec. Lyshøjen. Je to totiž největší umělecký počin Dánska. Kopec po setmění světélkuje podle intenzity světel projíždějících aut.
Den 3: Legoland
Legoland! Je to jednoduché, není potřeba kolem toho dlouze hovořit, takže jen krátce.
Město Billund, parkování bez problémů, lidí mnoho!
Hned na začátek. Opravdu doporučuji zakoupit si skříňku pro úschovu věcí, která je hned napravo u vchodu do areálu. Stojí asi 50 dánských korun, ale bohatě se vyplatí.
A co zde čekat? No to je přeci jasné, Lego, lego, a tam vzadu... Ano, lego.
Někde jsem četl, že jídlo je v Legolandu extrémně drahé. Nebojte, Dánsko je všude extrémně drahé a jídlo v Legolandu je stejně tak drahé, jako všude jinde v Dánsku! A dokonce místní dětská verze burgeru není až tak špatná, takže víte co? Vlastně doporučuji, vezměte si jídlo s sebou, dělají to všichni, navíc máte uzamykatelnou skříňku. Ale nebojte se i něco koupit, vlastně se i najíte, což není v Dánsku vždy samozřejmost.
Vstupenky je dobré objednávat přímo přes portál Legolandu, to samé platí i o parkovacím lístku. Vše poměrně intuitivní, není třeba nic extra popisovat.
A jaký je vlastně Legoland? No, řeknu vám to takhle. Tatínci v době čekání na jakoukoliv atrakci odevzdaně s nepřítomným úsměvem obětavě s dětmi staví z kostek stavbu libovolného tvaru s cílem zabít ten šílený čas ve frontě něčím alespoň trochu zábavným. Maminky odevzdaně s nepřítomným pohledem obětavě stojí frontu a v duchu mateřské lásky se stálým úsměvem na rtech kontrolují, zda děti nemají hlad a žízeň.
Opravdu, připravte se na to, že po zakoupení lístků a překročení brány Legolandu dopadne na dospělé tíha okamžiku, a i přes nekonečné fronty, tisíce lidí okolo vás vy vidíte to nefalšované dětské nadšení, které vás na celý zbytek dne paralyzuje natolik, že se nezmůžete ani na jediný, byť sotva znatelný protest. Prostě zažít Legoland je nutnost, i když každá generace si z něj odnáší ten svůj vlastní zážitek.
Den 4: Cyklistický výlet
na ostrov Rømø
Ostrov Rømø je pro mě osobně jedno z velkých dánských překvapení a otevřeně se hlásím k tomu, že mě příroda místního ostrova naprosto odzbrojila.
Uvidíte nekonečné wattové pobřeží, pojedete písečnými dunami a borovými lesy. Ostrov Rømø je pohádka a doporučuji vám jediné - nespěchejte.
Nemá smysl jet na kole přes most, který spojuje ostrov s pevninou. Je dlouhý, nudný a větrný. Jeďte autem až na ostrov, zaparkujte napravo u informačního centra. Odtud můžete celý ostrov poznat na kole za jeden den bez toho, aniž byste kamkoliv spěchali.
Den 5: Cyklistický výlet
okolo Vejers Strand
Návštěva západu slunce nad Severním mořem nás natolik nadchla, že jsme se rozhodli vrátit se sem a celou oblast poznat na kole. Je totiž na hony vzdálená od všeho, co můžete vidět u nás doma. Cyklovýlet okolo pobřeží Vejers Strand byl vrcholem celé návštěvy jihozápadního Jutska. Rozloučení se tak s touto oblastí nemohlo být stylovější.
Projeďte se na kole po pláži, zaskákejte si v písečných dunách. Jeďte cestou vřesovišť, jezer a borových lesů. Zažijete klid, pohodu, atmosféru severu a uvidíte chaty zasazené do krajiny tak dokonale, jako by zde vyrostly samy. Západ Jutska je nefalšovaná krása a nesmíte ji minout, byla by to obrovská chyba! Co na tom, že místní vřesoviště jsou pozůstatkem necitlivého přístupu Dánska k těžbě místního dřeva. To je už více jak stoletá minulost, ze které se Dánové poučili. Dnes je tato krajina chráněná a vlastně i zde je možné si uvědomit, že i neblahé zásahy člověka do chodu přírody se dají občas zvrátit a napravit. Tak, než se přesunete dál, na ostrov Fyn, užijte si tu nádheru:
Jihozápadní Jutsko je
perla Dánska, dalo by se říct. Trochu ostentativní výraz, že ano. Tak dobře,
zkusím to jinak. Jihozápadní Jutsko je prostě to pravé hygge, se vším, co k Dánsku
patří. Jak se píše v jedné z knih o Dánsku: "Tady je krásně, když svítí
slunce i když prší a ještě krásněji, když je bouřka."
Ano, přesně tohle je pro mě Jutsko.